Asi pro většinu začínajících ale i pokročilejších fotografů nejdostupnější focení v volné přírodě .Vzhledem k tomu že v parcích ale i ve městě je plachost poněkud ptáků menší než třeba někde v lese nebo jinde mimo město je tato možnost focení opravdu ideální .
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Pokud fotíte blízko lidského obydlí tak asi nejideálnějším místem je v zimě blízko krmítka.Tehdy hladoví ptáci mají odvahu nechat si vás přiblížit na maximálně malou vzdálenost pokud budete krmit ptáky pravidelně ,rychle si zvyknou a dovolí vám pořídit spoustu krásných snímků bez toho že by jste se museli krýt někde v křoví. Ale pokud se nemůžete dočkat a chcete fotit hned první dny co jste krmítko nainstalovali je lepší se někam blízko schovat,ale pamatujte i když jsou malí neznamená to že jsou hloupí. Pro pořízení pěkných snímků není špatné donést si z volné přírody větvičku třeba s šípky,hlohem nebo jinými plody někde z volné přírody naaranžovat ji blízko krmítka a čekat.Tu si dejte pozor z které strany budete mít světlo ,slunce (nejlépe za vašimi zády) a jaké budete mít pozadí které si také můžete předem připravit .Potom stačí jen mít trochu štěstí a čekat než se nějaký ten očekávaný opeřenec přiblíží.
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)
Havran polní (Corvus frugilegus)
Pokud bydlíte někde na okraji lesa budete se asi divit kolik druhů se na takovém krmítku dokáže slétnout. Občas dojde mezi nimi také k šarvátkám o teritorium ,nebo se do toho zaplete havran a v horším případě také poštolka nebo kočka která se taky rychle naučí k krmítku chodit nažrat .No ale nebude to zrní co je tam bude lákat. V takovém případě není špatné nechat po zahradě volně puštěného psa ,bude méně nebezpečný pro hladové ptáky než nějaký kocour nebo poštolka.Jsou li krmítka někde v lese či parku můžeme u nich potkat také kunu či lasičku .
Silvestr Szabó © 2008
